Diferencovaná strava

Diferenciace stravy znamená přizpůsobení stravy věku, pohlaví, tělesné námaze a zdravotnímu stavu. Všechny úpravy stravy diferenciací musí zachovat zásady správné výživy.

Diferenciace stravy podle věku

Výživa novorozenců a kojenců

Dítě v prvních 3 měsících života se označuje jako novorozenec, jeho přirozenou potravou je mateřské mléko.

Počátkem 5. měsíce u dětí uměle živených a počátkem 6. měsíce u dětí kojených je dobré vedle mléka přidávat některé další potraviny.

Strava dítěte se postupně doplňuje tekutými cereálními, masovými a zeleninovými kašemi, ovocným pyré, ovocnou šťávou nebo přidáním žloutku.

Obiloviny s obsahem lepku (pšenice, žito, ječmen, oves) se v prvním roce života dítěte nedoporučují.

Velmi vhodná je příprava zeleninových kaší z mrkve, ta velmi příznivě působí na zahuštění stolice.

Výživa batolat

Děti od 1 do 3 let jsou nazývána batolata.

Základem výživy zůstává upravené kravské mléko. Mléčné produkty se podávají v množství odpovídajícím 1/3 litru na den.

Libové maso (vařené, dušené nebo slabě pečené) je možné dítěti podávat 3krát až 4krát týdně nebo denně menší porci.

Uzeniny do dětské stravy nepatří.

Vejce může dítě konzumovat 3-4 kusy během týdne, úprava smažením není vhodná.

Nemělo by se zapomínat na luštěniny (až 3krát za týden) a zeleninu (minimálně 100 gramů denně).

Z ostatních potravin jsou vhodné brambory, ovoce, olejnatá semena, celozrnné obiloviny, částečně i bílé pečivo.

Je důležitý dostatečný přísun tekutin.

Velkým zlozvykem některých rodičů je podávání velice nevhodných pokrmů dítěti. Jedná se především o stravu, kterou konzumují sami dospělí. Guláši, omáčkami, smaženými pokrmy a jinými těžce stravitelnými jídly mohou způsobit svému dítěti zbytečné zdravotní problémy a špatné stravovací návyky do budoucna. Stejně nevhodná je i zvýšená konzumace slazených a přisolovaných jídel.

Výživa dětí

Nároky na výživu se u dětí od 3 do 10 let s přibývajícím věkem postupně snižují a přibližují se výživě dospělých.

Pro růst děti potřebují v tomto období vyšší příjem bílkovin a  minerálů (vápník, fosfor, železo) než dospělí.

Důležité je dbát na pravidelný příjem vitaminu C, vitaminů skupiny B, vitaminu D a vlákniny.

Děti by měly konzumovat denně 5 jídel (3 hlavní a 2 menší mezi nimi).

Důležitá je řádná snídaně a dostatečný pitný režim.

Výživa mladistvých

Do této skupiny se zařazují jedinci od 10 let do dospělosti (18 let).

Výživa této skupiny dětí se značně blíží výživě dospělých.

V tomto věku je třeba stále sledovat příjem bílkovin, vitaminu C, vitaminů skupiny B a vitaminu A.

Důležitý je pitný režim a dostatek vlákniny.

Nevhodný je zlozvyk konzumovat mimo pravidelná jídla různé pochoutky s vysokým obsahem energie. V tomto období se dotvářejí výživové návyky a takovýmto přístupem by se zhoršily představy dítěte o správném stravování.

Výživa dospělých

Měla by se brát v úvahu diferenciace podle pohlaví.

Ženy vzhledem k jejich tělesné hmotnosti a fyzické námaze nepotřebují tak vysokou energetickou potřebu jako muži.

Muži by měli přijímat více energie a tekutin.

Výživa starých lidí

Stáří se počítá od 60 let, ale již v období od 40 let je možné se z hlediska výživy na stáří připravovat a zpomalit vývoj projevů stárnutí.

Je třeba snížit příjem energie, omezit živočišné tuky a cholesterol a tím omezit vznik pozdější obezity, cukrovky a kardiovaskulárních nemocí. Proti rozpadu svalové tkáně by se mělo konzumovat dostatečné množství bílkovin.

Měl by se omezit příjem uzenin, pečených, smažených, grilovaných mas a vajec (maximálně 3 kusy týdně), tuků a sacharidů.

Vhodnými přílohami jsou například neloupaná rýže (tzv. natural) a brambory.

Naopak je třeba omezit spotřebu luštěnin, které mohou způsobit nadýmání.

Ve stáří se tlumí pocit žízně, proto staří lidé často zapomínají na důležitý pitný režim, který vede k zácpě. Tento problém často řeší projímadly, což není zrovna nejlepší a pro tělo nejzdravější (tělo si na laxativa zvykne a člověk není později schopen se přirozeně vyprázdnit). Zácpy se můžou zbavit dostatečným příjmem neperlivé vody ( 2 – 3 litry denně) a zvýšenou konzumací čerstvého ovoce a zeleniny.

Výživa v těhotenství

V těhotenství je třeba zabezpečit zdraví ženy a současně zdravý vývoj dítěte.

Zvyšuje se potřeba bílkovin, vitaminů A, B, C, D, E, K, vápníku, fosforu, hořčíku, železa a jodu.

Měla by se snížit spotřeba tuků a není vhodné ani přisolování potravin.