Alternativní způsoby výživy

Vegetariánství

Důležitým kladným prvkem vegetariánství je celkový přístup k životu.

Je to odmítání veškerého masa a pokrmů připravených z nich.

Z hlediska zdraví jsou všechny formy vegetariánství pro tělo nedostatečně vyživující až škodlivé, protože strava neobsahuje veškeré důležité vitaminy a minerální látky důležité pro správný chod organismu.

Klasický vegetarián obvykle nekonzumuje pouze maso, ale vejce nebo mléko se do speciální stravy nezahrnují.

Veganství (vegetariánská – veganská strava)

Jedná se odmítání jak veškerého masa, tak i produkty zvířat (mléko, vejce,..)

Při této formě stravování ovšem dochází k nedostatku vápníku, vitaminu B₁₂  a v zimě i vitaminu D. Veganská strava přináší dětem zvýšené riziko anémie, křivice a způsobuje opožděný růst i duševní vývoj.

Frutariánství

Jde o konzumaci pouze vybraných potravin – zejména ovoce, ořechů, medu a rostlinných olejů.

Pascetariánství

Je druh stravování, při kterém se nekonzumuje maso, ani produkty pocházející ze zvířat. Jediným povoleným druhem masa jsou ryby. Většinou se jedná o způsob stravování z důvodu zvýšené potřeby vitaminu B a D a vápníku (zejména při růstu a dospívání).

Laktovegetariánství

Jde o odmítání pokrmů z masa i ryb. Všechny potřebné látky jsou obsaženy v semenech, obilovinách, zelenině, ovoci a mořských řasách, které laktovegetarián konzumuje.

Jedno jídlo z mléka a mléčných výrobků jedenkrát za dva dny nebo třikrát až čtyřikrát do týdne stačí krýt potřebu některých esenciálních aminokyselin a vitaminu B₁₂.

Laktoovovegetariánství

Tato strava je zaměřena zejména na zvýšený příjem mléka, mléčných výrobků a vajec a zajišťuje většinu živin i vlákniny lépe než strava s velkým podílem masa, tuků a cukru.

Strava bez masa a produktů zvířat (vejce, mléko a mléčné výrobky) je nezdravá.

Vegetariáni tvrdí, že konzumací bezmasých jídel člověk získává více energie a životního elánu. Neberme jim jejich přesvědčení, ale měli bychom si uvědomit i ostatní fakta, která strava se speciálními návyky obnáší..

Bezmasá strava je velice chudá na železo, měli bychom ho doplňovat přírodní nebo lékovou formou. Z přírodních zdrojů obsahuje železo hlavně špenát nebo fazole, ale jedná se o železo daleko hůře stravitelnější než jaké je obsaženo v mase.

Mléčné produkty obsahují kalcium zpevňující kosti, takže vegani musí dohnat tento minerální deficit a zahrnout tak do své stravy potraviny bohaté na tento prvek – tofu, brokolici nebo pomerančový džus doplněný kalciem.

Vitamin B₁₂ pomáhá předejít srdečním chorobám. Vajíčka a mléko jsou jeho dobrými zdroji, ale pro vegany jsou vhodné zejména cereálie bohaté na tento vitamin nebo doplňující léková forma.

Makrobiotická strava

Je to nejpopulárnější vegetariánský směr. Představuje životní styl v duchu filozofie, kdy základem života člověka je vyrovnávání protikladných sil, označovaných jako jin a jang.

Klasifikace otravin podle principu jin a jang:

Silně jang potraviny:

-rafinovaná sůl, vejce, maso, sýry, drůbež, ryby, mořští živočichové

Vyvážené potraviny:

-celá obilná zrna, luštěniny, kořenová a hlávková zelenina, mořské řasy, mořská sůl, za studena lisované oleje a semena, pramenitá voda, ořechy, ovoce z našeho klimatického pásma, sladový sirup

Silně jin potraviny:

-bílá mouka, loupaná rýže, zmražené potraviny, tropické ovoce a zelenina, brambory, mléko a jogurt, rafinované oleje, ostrá koření, aromatické nápoje, med, sacharóza,alkohol, potraviny chemicky konzervované, drogy a většina léků.

Makrobiotická strava má obsahovat asi 60% obilovin, převážně rýže, 25-30% zeleniny, z toho třetinu syrové, 5-10% luštěnin a 5% oříšků, semen, ovoce apod.

Obiloviny, luštěniny a semena se důkladně vaří, zelenina a luštěnina se fermentují.

Přívrženci makrobiotiky postupně zpřísňují výběr potravin. Nejvyšším stupněm makrobiotiky je strava, tvořená loupanou rýží.

Makrobiotická strava je jednotvárná s nedostatkem vápníku, železa, vitaminu B₁₂, vitaminu C a kyseliny listové.