Platit u doktora či nikoliv?

Toť otázka. Mnozí lidé nadávají, někteří to schvalují, jiní to neřeší.

Jde o princip.

O obohacení státu z platů a důchodů ubohých občanů republiky?

O zkvalitnění zdravotních služeb a lékařské péče?

Kolik lidí, tolik názorů, ale na začátek bychom si měli něco ujasnit.

Když se na zdravotnictví nepřispívalo, byly plné čekárny simulujících hypochondrů a pokoje nemocnic narvané k prasknutí.

Ráno jste dostali čaj a rohlík, k obědu rozvařené brambory s čímsi a k večeři něco podobného snídani.

Dnes, když se služby ve zdravotnictví platí, čekárny zejí prázdnotou a k doktorovi se člověk vydá opravdu jen, když vážně potřebuje.

Jen tak mimochodem, nebylo tohle zapotřebí?

Nebylo zapotřebí, aby se lidé trošku zklidnili a uvědomili si, kde jsou hranice simulace a vážné nemoci?

Dnes, když se služby ve zdravotnictví platí, vás doktor ošetří úplně stejně, jako když byla návštěva lékaře zadarmo.

V nemocnici dostanete ráno čaj a rohlík, k obědu rozvařené brambory s čímsi a k večeři něco podobného snídani.

Služby jsou stejné, jen si připlatíte.

Je velice mylné domnívat se, že když zaplatíte, dostanete na prohlídce u kožního lízátko navíc a v nemocnici k obědu kus flákoty (to i z hlediska dietologie není možné).

A že si někdo stěžuje na chování a přístup některých doktorů a sester?

Charakter člověka neměníte ani sebevětšími příspěvky.

Byli takoví, jsou a budou, s tím už se holt musíte smířit.

Proto je jaksi zcestné, domnívat se, že když jste si zaplatili, máte právo na vlídnou tvář sestry na zubním.

Prostě si zvykejte, že se vše mění. Jestli k lepšímu či horšímu, nechám na vás, ale s tím už asi nic nezměníte. Ani vztekáním, ani odmítnutím lékařské péče.

No tak se nelečte, do toho vás přece nikdo nenutí..