Doba zkažená jak měsíc stará vajíčka

Dnešní doba je zkažená.

Desetileté děti hrají počítačové hry, které je učí taktiky, kterak nejlépe zmasakrovat a zneškodnit nepřítele.

Mladí hledí na horory, příběhy nechutně zobrazující konec nevinného člověka, který se omylem dostal do spárů děsivého šílence.

Krev teče po hektolitrech, prostřelené hlavy létají vzduchem, máte možnost detailního sledování pitvy člověka zaživa nebo faktu, co se stane s člověkem pomocí heparinu nebo kyseliny sírové.

Ve zprávách se dozvíte o teenagerovi, který pro dvě stě korun ubodal svoji babičku a o chlápkovi, který si ugriloval oběť na zahradě.

Kdy se svět stal takovým, jakým je dnes?

Co to způsobilo?

Lidé mění pohled na svět, přerovnávají žebříček životních hodnot, mladí potřebují pocit moci a vítězství a krev nebo zabití pro ně nepředstavuje nic děsivého, nic, čemu by se měli za každou cenu vyhýbat.

Jsou zaslepení špínou dnešního světa plného zloby, násilí a agrese.

Nedokáží vnímat pocity druhých, nedokáží se vcítit do jejich chování, nedokáží pomoci.

Mají zkreslené vidiny o pravé podstatě světa a lidského bytí.

Mladí vidí ideály a cíle jinde.

Jejich budoucností není kvalitní a široké vzdělání.

Školu a učení se snaží jakkoli obejít.

A to, že se o české či světové významné osobnosti minulých století nezajímají, také není nic zvláštního.

Své idoly vidí v raperech, skinheadech a anarchistech.

Na co by jim byly zastaralé názory Komenského nebo Borovského?

Proč by měly číst tvorbu Nerudy nebo Dostojevského?

Berou to jako nutné zlo, nudnou učební látku, kterou si bez jakéhokoli vztahu k ní, musejí našprtat.

Lepší už to nebude, počítejme s horším.

Ale kam až to může zajít?

Co víc ještě může být?

Nechme se překvapit.

Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat..