K čemu to všechno?

Kvůli čemu jsou výlohy obchodů vyzdobeny třpytivými třásněmi už od začátku listopadu, pečeme vícero druhů cukroví a nevyhneme se každoročnímu předvánočnímu stresu při shánění dárků pro známé?

Vystojíte si frontu v knihkupectví s válečným dramatem pro dědečka v ruce, připálíte dva plechy lineckých koleček a naberete v průměru čtyři kila.

K čemu to všechno?

Výsledkem toho všeho je, že v deseti minutách zvládnete rozbalit dárky i zazpívat „Tichou noc“, popálit se voskem při zapalování svíček na štědrovečerní tabuli, popřípadě si vypálit oko prskavkou, přidusit se kostí a zbytek večera strávit v košili polité červeným vínem od večeře.

Lidé šílí, ale pravou podstatu tohoto svátku snad ani neznají. Ostatně stejně jako u jiných zažitých veselostí a zvyklostí.

Proč se lidé dva měsíce honí za něčím, co odbudou jednou koledou a pár balíčky neumělecky zabalenými v kýčovitém papíru se sněhovými vločkami?

Zamysleme se..