9.6.2010
Znepokojuje mě jistá skutečnost, která mi nedá spát.
Vlastně ne, netrpím nespavostí, jen nad tím přemýšlím.
Přemýšlím nad tím, co ve mně vytváří zbytečně rozostřené emoce plné zmatku a nejasnosti.
Trpím rozštěpem duševna.
Proplétají se ve mně dvě různé duše.
Jedna klidná, vážná, intelektuální a citlivá a druhá rozbouřená, rebelská, pulzující a vášnivá.
A nemohu si pomoci a nemohu se rozhodnout.
Rozhodnout?
Ano. Pro tu, kterou chci.
Protože obě jsou skvělé. Obě jsou super.
Tak možná si nechám obě.
Nechám?
Člověka stejně nelze předělat.
A možná to tak chci.
A možná vyvolám zmatek v hlavách ostatních.
Možná i v hlavě své, i když já jsem s tím smířená.
Holt jednou vyrazím na koncert klasické hudby a jednou na DnB party.
Co na tom..?