4.11.2009
Přála bych si mít trochu peněz.
Nemyslím zhejrat, pohrdat a plýtvat penězi a rozhazovat je kolem sebe po hrstech za zcela úplné zbytečnosti.
Jen je mít.
Pár jich mít.
Dopřát si trochu hezkého.
Nepočítat, jestli když si koupím svačinu, vystačí mi peníze na zítřejší autobus.
Jestli si můžu koupit jogurt za šest padesát nebo sedm devadesát.
Zajít si na kafe z radosti a nevyčítat si ho.
Koupit si v čajovně sypaný rooibos s karamelem, aniž bych si na něj musela našetřit.
Dá se žít bez peněz, ale s nimi je to příjemnější.
Můžete si dopřát víc věcí, můžete si užívat života víc.
Nepotřebuju miliony.
Jen trochu peněz v kapse.
Mrzí mě, že si nemůžu koupit knížku jen tak, a když chci někoho potěšit čokoládou, musím si to rozmýšlet.
Ráda bych lidi obdarovávala drobnými dárky, chodila na kakaa a do čajoven, pekla pro známé cukroví a na Mikuláše zasypala děti horou sladkostí a ovocem.
Taky bych si někdy dala sýr nebo müsli.
Někteří lidí nakupují, utrácejí o 106, neváží si peněz.
Neznají jejich hodnotu.
Jsou jimi přesyceni, jsou dotováni, bankovky jim lezou z přeplněných peněženek.
Někdo řekne, že nemá peníze, a má v kapse dva tisíce.
Já nemám peníze a mám v kapse dvacku.
Proto o všem sním..