28.11.2012
Vzduch chladne, uši mrznou, od pusy poletují bílé obláčky, první stopy mlhy se usazují na řasách.
Podzim má hravé vlasy.
Kučeravé.
Zářivě ohnivé se zlatými paprsky.
Pohazuje hlavou, rozevláté prameny tancují po krajině.
Sem tam nějaký vlas spadne na zem, až je jich pěkná hromádka.
Ráda je sbírám, ráda se jimi kochám.
Nejradši bych si do nich lehla a nechala se objímat.
Brodila se po kolena listím, padla do něj, roztáhla ruce a nohy a dělala andělíčka do nekonečna.
Vyhazovala listí do výšky.
K nebi.
Sněží.
Podzim má hravé rty.
Rubínově červené, dělá si z nás legraci a šibalsky se směje.
Nezbeda.
Fouká do korun stromů, někdy málo, jindy víc.
Vlasy nám padají do očí a lepí se na namalovanou pusu.
Chci být podzim.
Chci být zrzavá s kudrlinami, hubená s pihami.
Rudá rtěnka k tomu.
Jsem Sněhurka.
Trpaslíci, kde jste?