27.8.2012
Byl večer.
Vzduch voněl.
Ticho šeptalo.
Moje srdce křičelo.
Láskou.
Skákalo radostí a tancovalo charleston.
Tak skvěle mu bylo.
Světýlka pode mnou.
Světýlka na nebi.
Světluška v duši.
Všechno jsem měla před očima.
Stále.
Snažila jsem se složit vzpomínky jako domeček z karet (bacha, ať nespadne) nebo skládanku z papíru (složitou) a schovat ji do šuplíku v hlavě.
Nezapomenout.
Všechny ty vůně, chutě, barvy a dotyky.
Polibky, pohledy do očí, držení za ruce.
Smích.
Sladký den.
Čokoládový.
Vůně perníku a mandlí.
Choulila jsem se do hebké mikiny s velkými knoflíky na límci.
Já s palmičkou za uchem.
Tou třpytivou z pohárů, víte?
Den plný lásky.
Dvacátý sedmý srpen.