26.6.2010
Respektuju HOPery, EMAře, Hinduisty, Židy a jogíny.
Respektuju každýho, kterej v něco věří, kterej uznává nějakej styl, kterej pěstuje jakoukoliv zálibu, koníček nebo přesvědčení.
Neseru se do nikoho, víra nebo způsob života je každýho věc.
Nikdo neví, čím a jak to toho druhého naplňuje, co a kolik mu to dává, proč ho to dělá šťastného, spokojeného a radostného.
Má pro co žít, má směr, kterým se může v životě dát.
(vyjímaje ovšem pubertální výmysly patnáctiletých děcek s rozkrokem u kolen, holou hlavou a hákovým křížem na rameni nebo sprejem v kapse, to je tak trochu mimo mísu).
Ale jednoho Jehovistu z duše nenávidím.
Nikdy jsem netvrdila, že tito lidé jsou blázni, cvoci, manipulátoři nebo členové sekty (viz. výše), ale čeho je moc, toho je příliš.
Nebo všeho moc škodí.
Nebo záleží na tom, jak vás to, čemu věříte, dokáže ovlivnit, stáhnout a zfanatizovat.
Každopádně vím, že osobnost, chování a vnímání okolí se může změnit, úplně obrátit, o 360 stupňů, dokonale.
Nechápu to, topím se v tom, tápu..