26.12.2010
Ležela jsem v posteli a intenzivně na něj myslela.
Zase.
Dlouho se mi to nestalo a teď se to ve mně zase ozvalo.
Přála jsem si brečet.
Moc jsem si to přála.
Cítit, že ještě cítím.
Nakonec se mi to podařilo a slzy stekly po mých tvářích.
Byla jsem šťastná.
Štastná, že se mi to povedlo.
Štastná za to, že cítím.
Že ta láska k němu ještě nevyprchala, ještě neumřela.
I když pajdá o berličkách.
I když mě to vnitřně užírá.
A žádný ODI ET AMO neexistuje.
Je jenom AMO! AMO! AMO!!