25.10.2009
Přála bych si užívat si života naplno.
Nezalamovat se školou, problémy a starostmi.
Neříkám, že bych nechtěla pracovat.
Být miliardář a nic nedělat.
Chtěla bych pracovat v zaměstnání, co by mě bavilo, něco mi dávalo a měla při něm čas vnímat svět na maximum.
Přála bych si vzbudit se ráno odpočatá, svěží a usměvavá den co den, ať svítí slunce nebo prší, jít ven a užívat si všeho - barev, vůní, chutí a jiných všemožně krásných pocitů.
Žít v klidu, spokojenosti a rovnováze.
Kdybych neměla starosti a měla před sebou volný a klidný den, uvařila bych si capuccino nebo banánové latte, udělala bych si borůvkové lívance se zakysanou smetanou, přečetla si v klidu noviny a přemýšlela nad různými věcmi.
Jen tak bych si uvařila zázvorový čaj s citronem, který pikantně štípe na jazyku, sedla si ven a vnímala všechno kolem.
A kdybych šla do města, chodila bych po ulicích a vnímala lidi.
Samota je pro mě někdy důležitá.
Potřebuju přemýšlet nad životem, nad věcmi a děním kolem mě.
Chybělo by mi to.
Je dobré a přínosné být někdy sám.
Kdybych byla sama, strávila bych den přemýšlením, tvořením a psaním, užívala bych si relaxační hudby, odpočinku, čtení knih, večer bych si zacvičila jógu při zapálených svíčkách a vůni aromatickcýh olejů.
Kdybych šla sama do města, sedla bych si do kavárny nad kakao a medovník a pozorovala lidi.
Jen mlčky seděla a dívala se na lidi, na chod světa.
Pak bych chodila po ulicích, koupila si nové knihy, nové čaje, nové svíčky nebo vonné oleje a dárky pro všechny, co mám ráda.
Ale pořád bych pozorovala lidi.
V obchodech, v restauracích, na ulicích, na trhu se zeleninou.
Ráda pozoruju lidi.
Přemýšlím nad jejich životními příběhy, osudy, náladami, povinnostmi, zda jsou šťastní nebo zavalení starostmi.
Jsou pro mě inspirací.
Jsou pro mě nezbytnou složkou mého života.
Kdybych sama nebyla, šla bych s někým na maté nebo banánový sahlep, na výstavu nebo besedu, na procházku nebo vánoční trhy.
Kdybych si mohla užívat života podle svého a měla na vše dostatek peněz, chodila bych s přáteli do oblíbených podniků, povídala o životě a svých složitých myšlenkách a snech, nakupovala dárky a voňavé věci, chodila po kvalitních kulturních událostech, vzdělávala se, tvořila, pekla hromady cukroví a sladkostí, které bych rozdávala blízkým ve vlastnoručně vyrobených krabičkách..
CARPE DIEM.
Kdybych měla peníze, mohla bych se hned ráno sbalit, zajít si na motokáry, pak si skočit padákem, po obědě zajít do lanového centra a na horolezeckou stěnu, odpoledne si zastřílet paintball a zajít na bungee jumping a večer se stavit na techno akci roku.
Mohla bych využít každé minuty svého života. Do poslední sekundy.
Měla bych nespočetně nových, zajímavých a adrenalinových zážitků, ale zapomněla bych na život, na jeho princip a jeho hlubší podstatu..