2. 11. 2018
Ahoj babi,
dneska jsme za Tebou byli na hřbitově.
Já vím, že to víš, takže nevím, proč Ti to píšu.
Vždycky mě ta atmosféra dostane.
Všemi těmi rozsvícenými svíčkami a světýlky všude okolo mi tak nějak připomíná Vánoce.
I zimou, která se vkrádá pod kabát, kouří se díky ní od pusy a kvůli vlhku se mi krepatí vlasy.
Člověk by se snad i radoval, nebýt toho smutného smyslu celého svátku.
Když jsme šli za Tebou, byla už tma jako v pytli.
Teda bylo teprve šest, ale Ty víš, že už se stmívá brzo.
Udělalo mi radost, že na Tvém hrobě hořely svíčky.
To znamená, že si na Tebe lidi vzpomněli.
A nevadí mi, že to bylo třeba jenom proto, že jsou zrovna dušičky.
Vyhodila jsem vypálené a zapálila tu od nás a ty, co už nehořely.
Vždycky, když vidím zanedbaný hrob, na který ostatní zapomněli, je mi toho mrtvého hrozně líto, i když ho neznám a je pro mě cizí.
Ty takhle nikdy nedopadneš, to Ti slibuju.
Já na Tebe nezapomenu.
A když mi tekly slzy smutku a nespravedlnosti, že už tu s námi nejsi, Michal mě pevně držel v náruči a Tomášek konejšil "neplač, mami, já tě ochráním".
Už určitě víš, že to bude holčička.
Jméno Anička se vám s dědou moc líbilo už tehdy, když jsem čekala Tomáška.
Škoda, že tady nejsi a nemůžeš se radovat s námi.
Představuju si, jak ji učíš věci, které jsi učila mě.
Třeba jak šlehat těsto na piškotovou roládu husté zrovna tak, že nebude kapat z prstu, a vymazávat plech na buchtu sádlem, přičemž by na něj malovala štětcem srdíčka.
Nebo jak udělat Tvoje jedinečné nekynuté knedlíky, které jsi uměla jen Ty.
Nebo péct Tvoje perníčky s novým kořením, které byly nenahraditelné a nezapomenutelné.
Nebo třeba plést pomlázku a svetry, i když mně to moc nešlo, ale ona by na to byla třeba šikovnější nebo trpělivější.
Ty jsi se mnou měla svatou trpělivost a nikdy jsi nezvýšila hlas, byť jsem byla někdy hubatá a urážlivá.
Nosit na zádech jako "sádlíčko" bys ji už nejspíš nesvedla, ale zcela určitě byste spolu hrály toho našeho žolíka, dokud by ji to nepřestalo bavit.
Pomáhala by Ti v kuchyni - třeba krájet pažitku do polívky nebo chystat chlebíčky pro návštěvy.
Jak mi chybí ten Tvůj kráječ na kličku, na kterém jsi krájela i sýr a salám!
Děda má teď elektrický, ale to není ono.
Jak ráda bych byla, kdyby na Tebe měla takové vzpomínky, jako mám na Tebe já.
Nezbývá mi nic jiného, než jí o Tobě vyprávět.
Chci Ti jen říct, že jsem na Tebe nezapomněla.
A ne jen dnes.
Myslím na Tebe každým dnem a pořád mě bolí u srdce, když si uvědomím, že už nejsi a nebudeš.
Já vím, že víš.