18.8.2010
Miluju ho.
Miluju ho celýho.
A doufám, že ho nikdy neztratím.
Nechci to.
Nechci to nikdy zažít.
On je můj. Nadosmrti.
A miluju když spí.
Ráda ho pozoruju.
Pozoruju a přemýšlím nad tím, jak jsem šťastná, že zrovna jeho mám.
Nikoho jinýho bych nechtěla.
Vždyť on je můj osud, tak to tak asi má bejt.
Je můj.
A já ho zbožňuju.
Uctívám, jak on říká.
Dívám se na něj, když sladce spí a hrudník se mu zvedá spolu s klidnými nádechy.
Je krásnej.
Zbožňuju každou šupinku jeho kůže, řasu na zasněným víčku, kudrlinku andělskejch vlasů nebo vousek zlatavýho chmýří na tváři.
Je můj.
A já ho chci napořád.