17.2.2010
Chci opravdového chlapa, ne bábovku.
Chci po svém boku dospělého muže, ne rozmazlené dítě, co neustále vyhledává maminčinu sukni.
Nechci Schwanzeneggera, nepotřebuju Brada Pitta.
Chci chlapa, který opraví kapající kohoutek, vyzvedne děti ze školky a uvaří jim večeři, když budu mít migrénový záchvat.
Nechci zhýčkaného slušňáčka s naškrobeným límečkem.
Nechci borečka s nagelovanou hlavou, po které bych ho nemohla pohladit, abych mu nezničila účes.
Chci chlapa, který by se mnou klidně spal pod širákem a nevadilo by mu, že k ránu provlhne rosou.
Který by se neošklíbal nad gulášem z konzervy nebo chlebem se salámem z papíru, co bych koupila v kiosku u řeky.
Který by se mě zastal v jakékoli situaci, který by mě chránil v případě jakéhokoli nebezpečí.
Takového muže chci.
Neříkám, že je to neexistující, smyšlený ideál.
Neříkám, že nejsem spokojená s tím, co mám a toužím po něčem jiném.
Jen říkám jaký muž má u mě šanci.
A ten můj ji dostal - právem..