17.12.2010
Mráz mě štípal do tváří a pod nohama mi křupal sníh.
Vánoční trhy mě sice okouzlily, ale ne tak, jak jindy.
Neoslovily mě.
Dojaly mě.
Na penězích záleží.
Je to hnus, ale pravdivej.
Cinkot zvonků a koledy uprostřed padajícíh vloček tvořily tu pravou atmosféru.
Z levandulovýho stánku se linula omamná vůně široko daleko, u stánku s trdelníkama se třpytil skořicovej cukr a medoviny a punče byly cejtit všude kolem.
Bylo smutný procházet se tam kolem dokola v proužkovaným kulichu se zmrzlejma tvářema docela sama.
Nejedla jsem, nepila jsem a ta vanilka, co se všude linula, mě provokovala.
Se zmrzlejma nohama jsem kráčela mezi dráteníkama a brašnářema, co tam měli budky se zbožím.
Připadala jsem si jako cizinec mezi těma rozzářenejma lidma s bramborákama a kelímkama se svařákem v rukou.
Cejtila jsem se docela smutně a osamoceně.
Byla jsem sama uprostřed davu a lidi za to přesto nemohli..
Komentáře
Přehled komentářů
to je pravda Slávinko, bez peněz to bohužel nejde taky mě to moc štve, líp bych to nenapsala, já tě prostě zbožňuji:-* Přeji moc hezký vánoce
krásný to text
(Vasek Sony, 19. 12. 2010 21:03)peníze dnes bohužel ovládaj životy :-( já se divím že jsi nezdrhla když tě na každém kousíčku něco vábilo :-)
pravda pravdoucí
(Kačenka, 19. 12. 2010 22:48)